RUBIK A POVODNĚ 1997
Je to 10 let, co Moravu spláchla velká povodňová voda a napáchala obrovské škody, co v Troubkách ukončila osm životů a tisícům lidí změnila život. Povodně v červenci 1997 změnily život i mě. Dobře si pamatuji, jak jsem se odpoledne procházel po centru Hamburku s kamarádem Petrem Černým, který za mnou to ráno přijel. Jak jsme taky byli v dobrém rozmaru, venku pálilo sluníčko a radost z jeho příjezdu byla velká, napadlo nás, že si uděláme legraci z jiného kamaráda. Zavolal jsem Zdeňkovi Rumlovi do Přerova a naprosto vážně jsem se ho zeptal, jestli neví, co je s Petrem, protože do Hamburku nedorazil. Zdeňkova odpověď mě zarazila a říkal jsem si, že nás pěkně dostal. „Ty bláho,neblázni! Fakt nedorazil? Snad se mu něco nestalo. Tady jsou hrozné povodně, nejde elektřina, všude je voda, musel jsem ujet autem až na Horní náměstí a teď jsem uvízl, v ulicích je přes metr vody. Snad se mu něco nestalo. Zkusím něco zjistit, ale brzy mi dojde baterka, není kde dobíjet...." S Petrem jsme se tomu zasmáli, jak si krásně vymýšlí, ale hlodalo to v nás a tak jsem ještě zavolal Marušce Navrátilové. Ta když přijala hovor,slyším : „Ty vole, zavolej za chvíli, teď nemůžu telefonovat, jsem u finančáku a ujíždím před velkou vlnou!" „Si děláš prdel,že? Zdeněk je vedle tebe, že?" „Jakej Zdeněk, co Zdeněk? Hele zavolej později, nebo mě ta vlna smete!" A zavěsila. Honem jsem volal našim domů. Linka byla hluchá. Po zbytek dne jsme s Petrem ověřovali informace. Byly pravdivé a zněly katastrofou. Za dva dny přišla první nepotvrzená zpráva, že více jak 3 metry pod vodou je v Přerově i hotel Jana, kde se měl 14.července 1997 uskutečnit křest mého CD "Album'97" a další den přišla potvrzující zpráva s dodatkem, že zatopená je i budova v Bruntále, kde byla uložena celá výroba mých CD. Ve skladu byla jen pár dnů než uplavala. Byl to šok. Na mé vydavatelské firmě a agentuře se rozhodlo, že jakmile to bude možné dostat se do uzavřených povodňových oblastí, pojedu osobně zkontrolovat situaci a zařídit nový křest CD. V Hamburku jsme ještě rychle zajistili výrobu 100 kusů CD, abych nejel úplně s prázdnou a čekalo se na den, kdy obdržíme informaci, že je možné do Přerova vjet. S Petrem Černým jsme sedli do auta 10.července. Až s výjezdem za Tovačov jsme pozorovali první následky povodně. Když nás vojenská hlídka stavěla u mostu přes Bečvu u Troubek s tím, že dopravu odkláněla přes Citov a Rokytnici, nedovedl jsem si představit, jak strašné to v Troubkách bylo. A kdyby mi tenkrát někdo řekl, že přesně za rok budu v těch Troubkách tančit na své svatbě, hodně bych se mu vysmál a považoval bych to za naprosto nemožné. V Přerově jsem měl pocit, že jsem vjel na území zničené válkou, jak hrozně to tam vypadalo. Po pár dnech jsem poznal i hrůzu v Troubkách a okamžitě jsem nabídl pomoc. Vystupoval jsem na charitativních koncertech, jejichž výdělek šel na opravu povodní zničených oblastí. V srpnu jsem v Přerově v clubu Peagas pokřtil své CD a z Německa přišla nabídka od Deutsche Bank Stifftung a Johanniter-Unfall-Hilfe Hamburg. Ještě jsem netušil, že mě čeká více jak rok a půl práce na humanitárních projektech, které jsem musel vyhledat, připravit a pak se o ně starat. Byla to ale krásná práce. Díky německé pomoci jsme nakonec do oprav škod po povodních věnovali přes tři a půl milionu korun. Finanční pomoc na obnovu jsem zajistil loutkovému divadlu v Přerově, seniorům v nových obecních povodňových bytech v Bochoři, třem rodinám v Bochoři, pěti v Troubkách, jedné rodině v Citově a jedné v Zátoru na Bruntálsku. Vyčistilo se 36 studen v Troubkách a 13 v Bochoři. A v rámci projektu došlo i na drobnou pomoc, kdy například německý sponzor věnoval jednomu chlapci z mateřské školy Na odpolední slepecký stroj. Byla to náročná, ale krásná doba. Povodně mi nadělily spoustu zkušeností s humanitární charitou, spoustu radostných úsměvů u těch, kterým jsme pomohli a "nadělily" mi mou ženu, kterou jsem v Troubkách poznal. Povodně v roce 1997 zapříčinily,že jsem se po letech v Německu vrátil do rodného města,abych mohl pomoci,ale abych v něm mohl i znovu žít.Díky povodním jsem se v roce 1998 umístil na 4.místě a v roce 1999 na 2. místě za Janem Graubnerem v anketě Osobnost roku regionu. Je 10.výročí této přírodní a lidské katastrofy.Vzpomínám na všechny lidi,kterým jsem pomohl.Jestlipak si někdo vzpomene i na mě?!
Kontakt
INMEDIA RUBIK CONTROL
Šlechtitelů 1
779 00, Olomouc
Telefon: +420728170821
E-mail: rubik.management@volny.cz
http://www.rubik.bloguje.cz
Kontaktní manažer: Jana Kratochvílová
asistentka ředitele
Email: rubik.press@volny.cz
Tiskové zprávy
Přehled zpráv
Vyhledávání
Kategorie
Automobilový průmysl
Banky, fondy, pojišťovny
Bižuterie, sklo, keramika
Cestovní ruch
Církev a náboženství
Daně a makroekonomika
Doprava, přeprava, skladování
Drogistické zboží
Dřevařský, papírenský průmysl
Ekologie a životní prostředí
Ekonomika
Elektrotechnický průmysl
Energetika
Erotický průmysl
Finance, burzy, obchod
Chemický průmysl
Informační technologie
Komunikační technika
Kosmetika a kadeřnictví
Kultura, umění
Kurýrní služby, zasilatelství
Letectví
Média a reklama
Móda a životní styl
Nábytek
Nadace, charitativní a humanitární organizace
Nemovitosti
Počítače a software
Policie, armáda
Politika, diplomacie
Potravinářský průmysl
Právní služby
Společnost
Sport
Stavební průmysl, architektura
Strojírenský průmysl
Školství, vzdělávání a věda
Technika, audio, video, foto
Textilní průmysl, oděvní a koedělný průmysl
Těžba a zpracování nerostů, hutnictví
Zábava a volný čas
Zahraniční politika, Evropská unie
Zaměstnání a kariéra
Zdraví, zdravotnictví a léčiva
Zemědělství
Ženské záležitosti